Aktivity 2018/2019
První stupeň vyrazil 13.6. 2019 na školní výlet na zámek Jimlín-Nový Hrad a do ZOOparku v Chomutově. Na zámku si děti prohlédly interiéry, které dříve užívala šlechta - taneční sál, kapli, lovecký či dámský salonek, jídelnu i ložnici. Podívaly se i do zázemí, černé kuchyně, prádelny a bylinkové zahrady.
Práce 8.třídy - DEN ZEMĚ
Textilní průmysl a móda
Textilní průmysl je jedním z průmyslů, které mají největší dopad na životní prostředí. Spotřebovává hodně vody na oblečení, které se ne vždy využije. S tím také souvisí módní průmysl. Každý chce mít ve svém šatníku nejnovější módní kousek, který po další módní vlně skončí na skládce nebo se spálí.
Všechny tyto předchozí věty mě vedou k zamyšlení, jak by vypadal svět bez veškerého zbytečného odpadu? Při této otázce si nejspíš všichni představí krásný čistý svět, ale ve skutečnosti nikdo nevíme, jaké by to mohlo být. Proto zejména v textilním a módním průmyslu by se mělo oblečení po době přešít, prodat, nebo jinak využít. Naše donošené kousky darovat, nebo s nimi jinak šetrně naložit.
Jak dlouho ještě bude trvat, než budeme žít v troskách naší planety?
Textilní průmysl a jeho dopad na životní prostředí
Když se řekne textilní průmysl, většina lidí si představí velké výrobní haly se stroji, na nichž je navinutá příze, šičky u šicích strojů a haldy triček, kalhot apod. Každý chce mít na sobě něco pěkného, co mu sedí a v čem se cítí dobře. Někteří lidé chtějí být IN, a tak střídají různé módní výstřelky jako na běžícím pásu. Ale zamysleli jste se nad tím, co stojí jediné tričko? Nemám tím na mysli v obchodě, ale co to stálo naši přírodu.
Textilní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí, zaostává jen za ropným průmyslem. Jak je to možné? Při výrobě se spotřebuje veliké množství vody. Např. na výrobu jednoho bavlněného trička se spotřebuje asi 2720l vody. Pro vaši představu to je asi tolik vody, kolik jeden člověk vypije za tři roky. Na výrobu jedněch džín je to dokonce třikrát tolik. Odkud se všechna ta voda vezme? Vysává se z vodních ploch např. z Aralského jezera. Tím pádem se v okolí těchto vod narušuje ekosystém, příroda trpí.
V textilním průmyslu panuje velká nadprodukce. Ročně se spálí přes 800 milionů kusů oblečení, ne proto, že by bylo nepoužitelné, nebo nějakým způsobem závadné. Ten důvod je jiný. Vyšlo z módy a zabírá místo v obchodě zboží jinému a když se nespálí, vrší se další haldy na skládkách. Ve většině případů je to pak otázka několika let než se tu rozloží.
Textilního odpadu je čím dál tím více. Z části se dá druhotně zpracovat, ale je ho příliš. Pěkné oblečení se může dát ještě na charitu, takový sběrný kontejner je např. v Lovosicích u Penny. Některé takto vybrané oblečení se vozí do Afriky, avšak zájem o to upadá. Některé vyřazené oblečení může také v zimě zahřát naše čtyřnohé kamarády v boudě.
Kromě toho vzniká vysoké množství odpadu i při samotné výrobě textilu, např. zbytky barviv a impregnačních roztoků, odstřižky látek, textilní prach. Jednotlivé dílčí kroky výroby se často provádějí v různých částech světa a tím pádem je pak nezbytná několikerá přeprava např. jinde se pěstuje bavlna, upředou nitě, utká látka apod. Navíc v některých zemích lidé pracují v nedůstojných podmínkách. Kdo nemá zájem, je rychle nahrazen zástupem dalších.
Člověk se liší od zvířat tím, že přemýšlí a měl by díky své inteligenci měnit svět k lepšímu, bohužel to tak nevypadá. Nedoceněné věci, které jsou prozatím pro nás samozřejmé a všední jako je např. voda, které se v textilním průmyslu promrhá mnoho. Člověk by měl přestat být sobec a nestarat se jen o to, aby se on teď měl dobře, ale co ti co přijdou po nás? Myslíme i na ně? Každý může něco udělat, vzdělávat se zajímat se o dění kolem sebe a vést k tomu druhé. Je to ale těžké, všude kolem nás je plno nástrah v podobě reklam, každý výrobce chce prodávat své zboží.
Nikdo to nechce hnát do extrému, že budeme mít jedny šaty na celý život jako naši předkové. Víte, co všechno máte doma v šatníku, a co z toho opravdu nosíte? Nepřemýšlíte náhodou zrovna o tom, co nutně potřebujete na sebe koupit nového? STOP! .Člověče, zamysli se, než bude pozdě!
Ve třetím květnovém týdnu obdržela naše škola do každé třídy krabici různých mléčných výrobků. Děti měly možnost ochutnat a seznámit se s výrobky, které třeba ještě nikdy nejedly a nepily. Do přinesených misek dostaly různé druhy tvarohů, skyrů a jogurtů, popily dětské kafíčko a ochutnaly více druhů tvrdých sýrů. Navzájem si pak sdělovaly, komu co chutná a co maminky kupují.
Keramický kroužek pracuje pod vedením paní učitelky Hany Barákové každé pondělí. Střídají se dvě skupiny, menší a starší děti. Naučí se tu pracovat s hlínou, různými nástroji, nářadím a pomůckami. Naučí se zde i trpělivosti, píli a kamarádství. Vštěpujeme tu dětem i nutnost po práci vše umýt a uklidit.
